Search results for "stephen king"

Dnešek začal na sobotu poněkud brzy. Vstávání v šest není nic moc. Čekal nás Skautský den konaný v Žamberku. Účastnil jsem se ho je dopoledne a pak v jen úplném závěru po bourání. Hlavní část dne jsem tam nebyl, tak nechám hodnocení na jiných. Překvapivě pro mne byla nejzajímavější část po obědě.

Vydal jsem se s Blešákem trochu si zalézt po Studeneckých skalách. Přiznávám, můj první výlet v tomto oboru. Když jsem z dálky viděl, co mne čeká, vůbec mi nedocházelo, že bych tu skálu měl zdolat. Začali jsme hezky polehoučku stěnou s označením IV-. Pak druhou se stejným označením. Celkem se mi podařilo zdolat čtyři stěny, ta „nejtěžší“ měla označení IV+. Na fotce vpravo je vidět poslední skála, kterou jsem zdolal. Ještě teď mne bolí ruce a nohy. Chci poděkovat Blešákovi za jeho ohromnou pomoc a trpělivost se mnou jako začátečníkem.

Jak jinak, opět se mi zdály v noci na dnešek sny. Tentokrát dva.

V prvním snu jsem jezdil u sousedů před domem s autíčkem na dálkové ovládání. Bylo nás tam víc, a tak po trávníku a po asfaltu drandilo asi pět takových různých aut na dálkové ovládání. Vždy od jedné garáže k druhé, přes trávník. Většinou jsem tam dojel se svým autem první. Pak někdo navrhl, abychom si dali regulérní závody. Od jedné garáže k druhé, ne po trávníku, ale hezky okolo po asfaltu. Závody začaly. Já zjistil, že se mé auto proměnilo v autobus a ovladač v ruce na ovladač jen s jedním malým volantem. A tudíž, že bude těžší autobus ovládat natož pak s ním vyhrát.

Druhý sen byl poněkud dramatičtější. Měl jsem pocit, že jsme vězni nebo nějací nedobrovolně pracující. Bylo nás asi patnáct oblečeni v jednotném šedivém pracovním oblečení. Natírali jsme na modro vysokou betonovou stěnu v nějakém sklepě nebo bunkru. Začínalo se natírat od shora, ve výšce asi osmi metrů. Nahoru jsme museli vyšplhat po lanech – štětce, válečky a barvu v ruce. Moje místo bylo vlevo na kraji, v rohu. Nějak se nám to tam v tom koutu vymklo a začali jsme asi tři ujíždět dolů. Problém byl v tom, že jsme dolů a nahoru museli vždycky všichni najednou. A tak i ostatní začali pomalu klesat. Moje lano bylo nahoře ne přivázaný, ale přehozený přes konzoly, a tak se mi začal jeden konec ztrácet z dohledu a já se pomalu sunul dolů. Nakonec jsem skončil asi dva metry nad zemí – to, když se uzel na konci lana nahoře zasekl.

Také jsem byl dneska vybírat koberce. Pečlivě jsem každou místnost změřil a vše si zapsal na papír… který však ve finále zůstal doma. Nezdá se, ale kvapem se blíží doba, kdy budou ty koberce potřeba. Objednaná postel již dorazila, musel jsem však vrátit čelo u nohou, aby na něm dodělali falc pro plnou výplň, která bude sahat až k zemi. Čas postele taky brzy nadejde.

Včera proběhla brigáda v Remízku. Sešlo se nás nakonec jedenáct. Povedlo se nám od půl devátý do jedný vybourat krb a odvést suť do technickejch, nařezat celý dřevník dřeva, srovnat nepřehlednou kupu dřeva do přehlednýho štůsu a poklidit půlku Remízku od kamenů a klacků. Teď už jen koupit nový kamna a nainstalovat je. A další práce čekají v závěsu. A po brigádě ještě hurá do lesa, jednak vysvobodit smrčky a modříny ze zajetí bříz, ostružin, malin a jasanů, ale taky na dřevo (z těch břízek, jasanů a jeřábů). Vrátil jsem se v sedm. 😮‍💨

Dneska ráno má drahá půle telefonovala a věnovala tomu většinu pozornosti. Měla na sobě své nádherné pyžámko. ❤️ Byla do toho tak zabraná, že na konci hovoru jí ani nevadilo, že už ho na sobě nemá. 😇 Teda jen chvíli... Každopádně ten nádherný pohled stál za to… ❤️❤️❤️

Chci jít dneska odpoledne vyměnit plynový pedál u svého autíčka. Nějak prostě upadnul. Náhradní díly už mám. Nevím jestli to dneska dopadne. Moc se mi nechce. Jak tak o tom přemýšlím asi to dneska vůbec nedopadne. Možná tak umýt služební auto… abych umyl to prasátko co mi tam namalovat Blešák…

V době, kdy píšu tenhle příspěvek, mi počitadlo přístupů ukazuje 4008 unikátních přístupů. Kdo to sem pořád leze. 😒 🙂

Začnu zase popořádku. Minulý týden někteří z nás absolvovali 15. Výjezdní zasedání. Tentokrát v Hradci Králové. Víkend zase o jídle, hrách… a hamburgrech. 🙂 Na řadu přišel opět sport (a to hned dvakrát), kultura a nechyběla ani pravidelná procházka. Plány nám jen jen křížila schůze praskautů.

První poprvé

Vyzkoušel jsem linux (operační systém – prostě úplně jiné Windows). Poprvé jen z flashky a to kvůli vypalování cd, které se mi nedařilo na žádném z dvou počítačů. Program pořád hlásil nějakou chybu („Vypalování nelze zrušit“ a pod tím tlačítko OK, které zrušilo vypalování 🙂 ). Z flasky jsem spustil Slax a v interním programu cd vypálil.

Druhé poprvé

Tak to bylo přidání komentáře sem na blog z Ubuntu (jiný linux). Opět jen načteného z cd. Ale ještě tři dny a vyjde nová verze, kterou již nainstaluji na disk.

Třetí poprvé

Dneska jsem objevil svou první cache (ok, našla jí ona, ale já měl v ruce GPSku). Byla překvapivě blízko Hejnic a celkem přístupná. Dozvěděl jsem se o ní ze serveru Geochaching.com.

Nějak se mi urodilo snů. Ze včerejška na dnešek a jeden také tuším z úterý na středu. Na některé už si nevzpomenu. Jen vím, že byly celkem čtyři. Dva z nich ti zkusím vylíčit.

Sen první

Zápletka jednoduchá. Šel jsem s bývalou kolegyní (jak jsem na ní přišel, když jsem jí tak dlouho neviděl?) do školy. Stáli jsme u paneláků (u silnice na Letohrad) a mířili do školy (do horní školy). A jak jinak – na zádech jsme si nesli aktovky. Podle tvaru aktovek a připravenosti do školy, bych tipoval tak třetí třídu. Jenže fyzický věk odpovídal tomu současnému… Měli jsme ale ještě asi patnáct minut čas než zazvoní a tak jsem navrhl, že bychom se mohli cestou stavit na „baráku“. Když jsme tam došli, v chodbě stál táta se „zedníkem“ a něco tam měli na práci okolo podlahy (ačkoliv dlažba už je v současné době dávno položená). Kolegyně mě překvapila tím, že si hned začala se „zedníkem“ tykat. A tím sen končil…

Číst dále

Není to tak dávno, co jsem se oháněl okurkovou sezónou a tím, že pomalu není co dělat a o čem psát. Pak se najednou otočil týden a nakonec tu nepřibyl příspěvek málem celý měsíc. Nějaký ten Výlet s Evžou, Výjezdní zasedání a aktuálně i další víkend při práci na stezce vlčat a světlušek.

Ani bych neřekl, jak to může vypadat na „horách“, když tady u nás už sníh neleží. Když jsme se pak v pěti vydali při Výletě s Evžou na Vrchmezí a brodili se mokrým a rozbředlým (v záchvatu čirého zoufalství mne už nenapadlo nic jiného než tou vodou prostě běžet) sněhem směrem k vrcholu, kde nás uvítala mlha, ani mne nepřekvapilo, že moje boty to sucho vzdaly už někde v půli cesty nahoru. Číst dále

Protože jsem byl na dovče na jihu Čech (všude samý rybník a komár) a ten kraj je o celý o rybách, museli jsme i nějakého toho kapra ulovit. Kapr to byl velký a trvalo nám ho ulovit celý den (jak už podle Twitteru víš). A podle obrázku už je také poznat, že to nebyl jen tak ledajaký kapr. Číst dále

Opět, po delší době, další příspěvek. Za tu dobu jsem stačil navštívit nějaký ten ples. Některý byl lepší, jiný standardní. A také se mi zdály dva sny, ale už si pamatuji jen jeden. Asi ti ho prozradím nejdřív. Pak se dostanu k dalším věcem.

Sen se odehrával v zámeckém komplexu, který zabral nějaký krutovládce v brnění. Číst dále

Dneska jen krátce a to o další Písničce dne.  Pro tenhle pátek je jí Karavana mraků od Karla Kryla. Na gůůglu jsem našel dvě verze, tou první je originál od Karla Kryla. Druhou verzí, která se mi osobně líbí víc, je zpěv sboru s Danielem Landou. Pro dnešek vše, poslouchejte pozorně a užijte si ji.

Aby toho k extra bláznivému začátku října nebylo málo, zdály se mi dneska dva sny.

Ten první sen se odehrával u mě doma. Kolegyně z práce mi tam v obýváku předváděla nějaký nový mixér. Jen si krátce pamatuji, jak hodlala rozmixovat mísu švestek a k tomu chtěla přidat trochu meruněk.  😀

„Chvíli“ na to se mi zdál druhý sen. Ten den se konal v knihovně výprodej všeho. Myslím, že ji rušili nebo tak něco. Princip byl takový, že si každý mohl vzít co chtěl, stačilo všechny věci nahlásit dole u východu. Dlouho jsem jen tak chodil po knihovně, po všech jejích patrech. Za tu dobu mi v rukou utkvělo jen pár knížek, většinou fantasy, a ještě k tomu ne vždy všechny díly ze série. Chvíli před zavírací dobou jsem narazil na dva poklady. Číst dále